Vlk v pohádkách nahání hrůzu. Zvláště pak malým kůzlátkům, holčičkám v lese a třem prasátkům... Superhrdinský komiks norského výtvarníka Bjørna Rune Lie Vlčkův hvizd, o němž britská komiksová kritika píše, že „je to parádní autorský kousek, ve kterém jako by se potkali Richard Scarry a Wes Anderson,“ vypráví, co se dělo před tím, než se vlk stal vrtošivým samotářem.
Vlček Albert pracuje v redakci komiksového časopisu. Snil sice o tom, že se stane autorem úspěšného komiksu, místo kreslení ale vaří kafe, třídí poštu, uklízí a zpod stolů odlepuje žvýkačky. Už jako malý zbožňoval komiksy, hlavně ty o superhrdinech. Miloval dobrodružství: napětí, skryté identity i zvláštní schopnosti. Jestli se ale z komiksů něco doopravdy naučil, pak poznat rozdíl mezi tím, co je špatné, a co dobré, mezi dobrem a zlem. Kdykoli se někdo ocitl v nouzi, Albert neváhal pomoci. Na rozdíl od komiksových hrdinů je však malý Albert obětí tří synáčků největšího mafiána všech dob, zlých pašíků, surovců, kteří ho i s jeho partou setrvale ponižují.
Knížka ilustrátora norského původu je vtipná, neohraná, dělá si legraci ze superhrdinů, komiksu i klasických pohádek, a přesto vypráví skutečný, dojemný příběh. (A pro vnímavé dospělé, kteří budou s dětmi knížku číst, i příběh o knižní kultuře druhé poloviny dvacátého století.)
